Hudba, jaké to kouzelné slovo a ještě kouzelnější význam. Co
by to bylo za svět bez hudby? Je to něco, co je součástí našeho všedního
života. Den co den. Hudba je všude kolem nás.
Představte si, kdyby byli filmy bez hudby, k čemu by byla
rádia?
Hudba je něco, co nám dokáže zlepšit den, zvýraznit napětí,
dodat odvahu. Je to zkrátka něco, co je naší nedílnou součástí, něco, co máme v
hlavě a nikdo nám to nesebere. Pokud chceme, je všude s námi, ať jsme kdekoliv
a to je na ní to kouzelné. Hudba je kouzelné slovo.
Přejedu zde hudbu, která se mi líbí a to od nestarších po ty
nejnovější. Jdeme na to.
Prvně je to Mozart. Ano, někdy si poslechnu jeho Requiem,
ale má i jiné výborné skladby a opery, ale tuhle mám nejradši, stejně jako
snímek Amadeus.
K těmto období od 18ého až po začátek 20ého století přidám
také Beethovena a Antonína Dvořáka, u kterého se mi hlavně líbí Nový svět a
Humoreska.
Posuneme se dále, nějaká hudba před válkou první a druhou,
tam mě nic nenapadá, ale poté nějaká poválečná písnička od Sinatry mě taky potěší.
A ty padesátky, jo to jsou počátky rokenrolu. Chuck Berry a nějaký Elvis, jo
ten taky.
Poté se to valí jedno za druhým. Queen, Beatles,
AC/DC...wau. To jsou pro mě kapely, které mi zlepší den.
A nejde jen o kapely, ale mám rád i hudbu od jednotlivců,
kteří dělají soundtrack k filmům. Ennio Morrikone, který dělal hudbu hlavně k
westernům nebo dnešní a hodně uznávaný Hans Zimmer, který mě naprosto dostává.
V poslední době u snímku Interstellar. Mám hodně rád Zimmra, je to vážně eso.
A nejde jen o hudbu k filmům, ale i ke hrám. Některé hry
mají také naprosto výborný soundtrack. Hry jako jsou série The Elder Scrolls
nebo ...teď nevím, která by ještě měla dobrý soundtrack. Určitě některá jo, ale
já si teď nemůžu vzpomenout na jméno. No to je jedno.
Přesuňme se k poslednímu a to jsou aktuální popovky. Yeah!
Ze součastného světa exceluje u mě třeba Imagine Dragons nebo nějací jednotlivci,
jako Passanger, Robin Thicke, Lilly Wood a další. V tomto období je toho
hodně a já si přesně nepamatuji, koho všeho poslouchám, ale teď jsem si
vzpomněl na jednoho, který se mi líbí a to je Israel
Kamakawiwo'ole. Jo, jeho píseň Somewhere over the Rainbow je opravdu skvělá.
No, když to shrnu, mám rád hlavně něco pomalejšího,
klidnějšího, nějaký relax, ale rád si poslechnu i něco rychlejšího jako je ten
rokenrol nebo něco epického, jako jsou soundtracky z filmů a her. Jo, to jsem
já.
Žádné komentáře:
Okomentovat